Americký protekcionismus spustil dominový efekt

23. 8. 2018 | Obchodní politika

Spojené státy na jaře 2018 oznámily uvalení cel na dovoz hliníku a oceli ve výši 10 % a 25 %. Cla byla zavedena v několika krocích na všechny země s výjimkou Austrálie. Zásadní dovozce oceli (35 milionů tun ročně) je tedy náhle pro vývozce méně atraktivní. Pro americké zákazníky je dovážená ocel dražší, takže se jí buď budou snažit nahradit domácí ocelí, anebo – v případech, kdy se daný produkt v USA nevyrábí – jednoduše zaplatí více a zvýšené náklady pak přenesou na americké spotřebitele. Velký objem oceli, který by normálně skončil na americkém trhu, tak bude najednou hledat uplatnění na jiných trzích. V reakci na tuto protekcionistickou politiku USA se řada jiných států, které jsou nejen producenty, ale i dovozci oceli, rozhodla přistoupit k omezit přístup zahraniční oceli na domácí trh.

Evropská unie v červenci zavedla v obavách z negativního dopadu na evropské výrobce oceli prozatímní ochranná opatření (tzv. safeguards), která mají podobu kvóty na řadu definovaných ocelářských produktů. Opatření platí 200 dnů. V případě, že během jejich trvání překročí objem dovozu daného výrobku do EU předdefinovanou kvótu, uvalí Evropská komise na nadlimitní objem výrobků clo ve výši 25 %. Po dobu platnosti prozatímních opatření bude Komise zkoumat, zda situace vyžaduje dlouhodobější ochranu. Ocelářská unie i evropské ocelářské sdružení Eurofer jsou toho názoru, že kvóty nebudou mít negativní dopad na evropské zákazníky, protože kvóty jsou dostatečně velké a v Evropě je dostatek volné výrobní kapacity.

Podobný postup zvažuje i Kanada, která v srpnu spustila v této věci veřejnou konzultaci. Dle aktuálních informací by se případná celní opatření mohla ocelových plátů, betonářské oceli, olejářských a těžebních nástrojů či drátu.

Kroky Trumpovy administrativy spustily dominový efekt. Zavedení ochranných opatření plánuje i Turecko. O zavedení ochranných cel uvažuje Rusko a Indie (ta ve světle prudkého nárůstu dovozu oceli z Jižní Korey) . Čína v dubnu uvalila 15 % odvetné clo na dovoz bezešvých trubek. Bohužel, z pohledu ocelářství již globální obchodní válka vypukla.

Poslední aktuality:

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Evropský parlament potvrdil obavy manažerů ocelářských firem v regionu a navrhl urychlení zavádění opatření ke snižování produkce skleníkových plynů. Návrh ještě není definitivní, podle zástupců hutních firem v regionu ale může ohrožovat budoucnost hutí. Datum vydání: 25.06.2022 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Moravskoslezský | Strana 13 | Autor: Darek Štalmach >>

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Český průmysl chce dekarbonizovat, pokud to bude s rozmyslem, nákladově efektivní a v souladu s Čínou a dalšími. Jinak hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a část průmyslu vůbec nepřežije. V tuto chvíli neexistují žádné dopadové ani nákladové studie a v některých odvětvích ani bezemisní technologie. Dekarbonizace přitom přinese obrovské investiční i provozní náklady a zároveň významný nárůst spotřeby energie. Cena energií začala růst již před konfliktem na Ukrajině zčásti kvůli politice EU a drtí řadu českých firem. Do budoucna Česku chybí zdroje bezemisní elektřiny nutné pro dekarbonizaci a také dostatečná přenosová kapacita v místech spotřeby. Česká vláda bohužel zatím nepřijala žádná opatření na pomoc průmyslu, což podkopává jeho konkurenceschopnost nejen vůči třetím zemím, ale i členským státům EU. >>

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Rozhovor s Janem Czudkem v Mladé frontě DNES z 14. června 2022. Část europoslanců tlačí na rychlé a drastické omezení emisí oxidu uhličitého. Jejich plány jsou odtržené od reality, říká ředitel Třineckých železáren. >>