České technické normy a jak se v nich orientovat

8. 11. 2018 | Aktualita

České technické normy a jak se v nich orientovat

Soustava českých technických norem je tvořena fondem původních českých technických norem tzv. čistých ČSN a fondem přejatých evropských či mezinárodních norem do národní soustavy norem (ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETSI).

  • Původní/čistá česká technická norma (ČSN) může existovat a vytvářet se nová pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní.

Označení čisté ČSN sestává z písmenné značky ČSN a šestimístného třídícího znaku, kde:

– první dvojčíslí se odděluje mezerou a značí třídu norem (podle odvětví),

– třetí a čtvrtá číslice označuje skupinu a podskupinu norem,

poslední dvojčíslí pak definuje pořadové číslo normy.

 

Příklad označení: ĆSN 42 0015 „Vady tvářených ocelových výrobků – Názvosloví a třídění vad“

Seznam všech tříd (01 až 99) je dostupný na těchto odkazech:

https://www.normservis.cz/normalizace/seznam-trid-csn/

https://seznam.normy.biz/tridy/default

 

  • Přejatá Evropská či mezinárodní norma (označená např. EN, ISO, ETSI, IEC), se po převzetí do soustavy českých norem stává normou českou.

Označení přejaté normy tvoří kombinace písmenného označení české technické normy
a normy přejímané/přejímaných např. ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS, za písmenným označením pak následuje číselné označení normy (pořadové číslo bez vazby na odvětví).

 

Příklady označení:

ČSN EN 10204 „Kovové výrobky – Druhy dokumentů kontroly“

ČSN ISO 23718 „Kovové materiály – Mechanické zkoušení – Slovník“

ČSN EN ISO 4885 „Železné materiály – Tepelné zpracování – Slovník“

 

Pro mezinárodní věcné třídění norem podle odvětví se používá systematický selekční jazyk ICS (International Classification for Standards) jenž obsahuje hierarchický klasifikační kód rozdělený do tří úrovní. Tento kód je umístěn většinou v záhlaví normy a lze jej využít při vyhledávání norem podle odvětví a účelu použití.

Příklad označení ICS kódem:

ICS 77.140. 01, 77.150. – ČSN EN 10204 „Kovové výrobky – Druhy dokumentů kontroly“

ICS 77. 040.10, 01.040.77 – ČSN ISO 23718 „Kovové materiály – Mechanické zkoušení – Slovník“

Seznam ICS kódů je dostupný na těchto odkazech:

https://shop.normy.biz/ics/

https://www.iso.org/files/live/sites/isoorg/files/archive/pdf/en/international_classification_for_standards.pdf

Přejímání a závaznost technických norem

Česká republika má povinnost (stejně jako všichni ostatní členové Evropské unie převzít zpravidla do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny normy evropské (EN). To znamená, že veškeré evropské normy jsou průběžně přejímány do národní soustavy (převzatá norma ke označena ČSN EN) při současném zrušení těch národních norem nebo jejích částí, které jsou s přejímanými evropskými normami v rozporu.

V případě mezinárodních norem tato povinnost neplatí, přejímání mezinárodních norem do soustavy norem ČSN se řídí národními potřebami (na základě doporučení odborné veřejnosti).

Technické normy nejsou obecně závazné, jsou to pouze kvalifikovaná doporučení, jejichž dodržování je však všestranně výhodné a představuje nejjednodušší cestu pro uvedení výrobku na trh. Splněním požadavků technické normy výrobce deklaruje, že výrobek byl vyroben a odzkoušen podle osvědčených metod a postupů, vytvořených a schválených na základě konsenzu.

V některých případech však vzniká povinnost dodržovat technické normy na základě jiného právního aktu jako je:

  • právní předpisnapř. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami;
  • smlouva;
  • pokyn nadřízeného;
  • rozhodnutí správního orgánu.

V České republice je právním předpisem upravujícím technické požadavky na výrobky a problematiku technických norem zákon č. 22/1997 Sb. v platném znění, o technických požadavcích na výrobky.

 

Harmonizované technické normy a určené normy

Princip harmonizace norem spočívá v tom, že požadavky určité normy jsou zavedeny jednotně v několika státech, které mezi sebou obchodují. Na výrobky jsou pak stejné požadavky a tím jsou vyloučeny technické překážky obchodu.

Harmonizovaná evropská norma definuje požadavky na výrobky jednotně pro celou Evropskou unii. Norma se stává harmonizovanou uveřejněním odkazu na ni v Úředním věstníku Evropských společenství (OJEU).

Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou harmonizovanou normou nebo harmonizačním dokumentem. O této skutečnosti v ČR informuje Věstník ÚNMZ.

Splnění harmonizované normy, se v rozsahu jejího obsahu, považuje za splnění požadavků stanoveného nařízením vlády 190/2002 Sb. v platném znění. Pokud se na výrobek žádná harmonizovaná norma nevztahuje, provádí se jeho uvedení na trh podle NV 163/2002 Sb. v platném znění.

Technická norma se stává normou „určenou“, je-li jako určená vyhlášena ve Věstníku ÚNMZ. Týká se to vybraných technických norem, které nejsou harmonizovány a jsou v režimu některého Nařízení vlády. Určení normy nám říká, že daná technická norma je v souladu s odpovídajícím Nařízením vlády. V právních předpisech a nařízeních vlády ČR je pak na tyto normy odkazováno. Používání těchto norem uživateli zaručuje naplnění požadavků legislativy ČR a tedy i jednodušší a kvalifikovanější uplatnění na trhu.

Nejčerstvější aktuality:

Ceny oceli rostou ruku v ruce s cenami vstupních surovin a ostatních komodit

Ceny oceli rostou ruku v ruce s cenami vstupních surovin a ostatních komodit

Ceny oceli stoupají po celém světě a v Evropě jsou dnes dvakrát vyšší než před rokem. Hlavní příčinou je celosvětový růst cen vstupních surovin a komodit obecně. Ceny železné rudy a šrotu stoupají od poloviny loňského roku v reakci na hospodářské oživení a masivní podporu globální ekonomiky ze strany vlád. >>

Cena povolenky ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu

Cena povolenky ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu

Raketový růst ceny povolenky z 10 na 40 eur za tunu CO2 v posledních dvou letech představuje pro ocelářství velký problém, protože bezplatná alokace již dnes nepokrývá skutečné emise hutí, a firmy tudíž musí povolenky nakupovat. Situace se bude postupně zhoršovat s tím, že kritická bude druhá polovina 4. fáze EU ETS po roce 2025. Zásadnější propad ceny povolenky nečekáme, protože tomu nenasvědčují tržní fundamenty ani politická očekávání. Naopak, nadcházející revize EU ETS nejspíše přinese zpřísnění celého systému tak, aby lépe odrážel nové, silnější klimatické ambice EU. >>

Bez rovných podmínek na globálním trhu nemůže EU dekarbonizovat

Bez rovných podmínek na globálním trhu nemůže EU dekarbonizovat

Rozhovor s Danielem Urbanem, předsedou představenstva Ocelářské unie na téma dekarbonizace. >>