Největším světovým producentem zůstává i nadále Čína, jejíž produkce sice mírně klesla (meziročně o 1,7 %) na 1 005 mil. tun, přesto ale zaujímá téměř 55 % světové výroby. Pro srovnání ještě v roce 2014, tj. před deseti lety, byla Čína na 49 % světové výroby.
Z předních světových výrobců rostla výrazněji výroba pouze v Indii (+6,3 %), Turecku (+9,4 %) či Německu (+5,2 %). Naopak významnější pokles výroby zaznamenalo Rusko (-7 %) či Jižní Korea (-4,7 %).
Pokud bychom se více zaměřili na to, jakým způsobem se vyvíjí podíl jednotlivých zemí na světové výrobě, můžeme konstatovat, že dochází k postupnému ústupu tradičních výrobců jako jsou země EU, USA či Japonsko. Například podíl zemí EU na světové výrobě za posledních 10 let klesl z 9,4 % na současných 7 %.
Naopak roste podíl stále se rozvíjejících zemí jako je Indie, Vietnam či Indonésie. Indie tak například již v průběhu posledních let předehnala země EU a je již druhým největším výrobcem na světě s podílem 8,1 % na světové výrobě (v roce 2014 to bylo 5 %).
