Čeští výrobci oceli investovali přímo do technologií, které zachycují škodlivé emise od roku 1993 přes 40 miliard korun. Přibližně stejnou částku investovali i do modernizace výrobního zařízení. Za tu dobu klesly například emise prachu o 94 procent. Množství vypouštěného oxidu siřičitého je nižší o téměř tři čtvrtiny. Emise oxidů dusíku klesly o více než dvě třetiny. K poklesu škodlivých emisí výrazně přispěla vlna investic v letech 2014 a 2015, kdy dvě největší české huti instalovaly technologie pro odprášení, odsíření a denitrifikaci řady svých provozů za zhruba deset miliard korun. Téměř polovinu přitom získaly z fondů Evropské unie díky tomu, že s předstihem splňovaly emisní limity stanovené pro použití nejlepších dostupných technologií.
ArcelorMittal Ostrava postupně instaloval tkaninové filtry pro odprášení aglomerací, technologických cest a elektrárny, a vedle toho odsířila koksovnu. V letech 2014 a 2015 investovala do celkem třinácti technologií pro další snižování emisí. Výsledkem je pokles emisí prachu z 2062 tun v roce 2004 na 379 tun v roce 2017. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 díky investicím snížily z 1751 tun za rok na dnešních 22 tun.
Podobná opatření provedly také Třinecké železárny. Odprášily a odsířily obě aglomerace, modernizovaly koksovnu a další provozy. Dávkováním aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací zachycují polycyklické aromatické uhlovodíky. Emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.
Studie MPO ČR uvádí, že v letech 2010 až 2020 musí české ocelářské podniky investovat 35 miliard korun, aby splnily limity vyplývající z evropské směrnice o průmyslových emisích. Z této částky bylo do roku 2016 proinvestováno zhruba 60 procent. Další investice si ovšem vyžádá zpřísnění emisních limitů u velkých spalovacích zdrojů vyplývající z revize evropských závěrů o nejlepších dostupných technikách z roku 2017.
Ekologické investice ocelářských podniků přispěly nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také stimulovaly lokální ekonomiku. Řadu zařízení dodávaly české firmy a na instalaci se podílely firmy z regionu.
Studie pro Svaz průmyslu a dopravy ČR z roku 2015 zkoumala, jaký ekonomický přínos měly ekologizační investice v průmyslu jako celku ve výši 5,1 miliardy korun v letech 2013 až 2015. Díky investicím se ve sledovaném období zvedla celková produkce v Česku o 9,7 miliardy korun. Na daních se vybralo o 870 milionů korun více. Na mzdách se vyplatilo více než 869 milionů korun. Na celonárodní úrovni vytvořily ekologizační investice zisk ve výši 1 miliardy korun. Největší dopad měly investice na zpracovatelský průmysl, stavebnictví a oblast odborných technických služeb.
