Jak české ocelárny investují do snižování emisí

4. 6. 2018 | Ekologie

Čeští výrobci oceli investovali přímo do technologií, které zachycují škodlivé emise od roku 1993 přes 40 miliard korun. Přibližně stejnou částku investovali i do modernizace výrobního zařízení. Za tu dobu klesly například emise prachu o 94 procent. Množství vypouštěného oxidu siřičitého je nižší o téměř tři čtvrtiny. Emise oxidů dusíku klesly o více než dvě třetiny. K poklesu škodlivých emisí výrazně přispěla vlna investic v letech 2014 a 2015, kdy dvě největší české huti instalovaly technologie pro odprášení, odsíření a denitrifikaci řady svých provozů za zhruba deset miliard korun. Téměř polovinu přitom získaly z fondů Evropské unie díky tomu, že s předstihem splňovaly emisní limity stanovené pro použití nejlepších dostupných technologií.

ArcelorMittal Ostrava postupně instaloval tkaninové filtry pro odprášení aglomerací, technologických cest a elektrárny, a vedle toho odsířila koksovnu. V letech 2014 a 2015 investovala do celkem třinácti technologií pro další snižování emisí. Výsledkem je pokles emisí prachu z 2062 tun v roce 2004 na 379 tun v roce 2017. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 díky investicím snížily z 1751 tun za rok na dnešních 22 tun.

Podobná opatření provedly také Třinecké železárny. Odprášily a odsířily obě aglomerace, modernizovaly koksovnu a další provozy. Dávkováním aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací zachycují polycyklické aromatické uhlovodíky. Emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.

Studie MPO ČR uvádí, že v letech 2010 až 2020 musí české ocelářské podniky investovat 35 miliard korun, aby splnily limity vyplývající z evropské směrnice o průmyslových emisích. Z této částky bylo do roku 2016 proinvestováno zhruba 60 procent. Další investice si ovšem vyžádá zpřísnění emisních limitů u velkých spalovacích zdrojů vyplývající z revize evropských závěrů o nejlepších dostupných technikách z roku 2017.

Ekologické investice ocelářských podniků přispěly nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také stimulovaly lokální ekonomiku. Řadu zařízení dodávaly české firmy a na instalaci se podílely firmy z regionu.

Studie pro Svaz průmyslu a dopravy ČR z roku 2015 zkoumala, jaký ekonomický přínos měly ekologizační investice v průmyslu jako celku ve výši 5,1 miliardy korun v letech 2013 až 2015. Díky investicím se ve sledovaném období zvedla celková produkce v Česku o 9,7 miliardy korun. Na daních se vybralo o 870 milionů korun více. Na mzdách se vyplatilo více než 869 milionů korun. Na celonárodní úrovni vytvořily ekologizační investice zisk ve výši 1 miliardy korun. Největší dopad měly investice na zpracovatelský průmysl, stavebnictví a oblast odborných technických služeb.

Nejčerstvější aktuality:

World Steel v číslech 2021

World Steel v číslech 2021

Ročenka World Steel za rok 2021 je na světě. Poskytuje přehled statistik v ocelářství včetně dat světové výroby oceli již od roku 1950, kdy se ve světě vyrobilo 189 mil. tun surové oceli. Za loňský rok už číslo vypadalo takto: 1878 mil. tun! >>

Česká Asociace výrobců ocelových trubek má nového prezidenta

Česká Asociace výrobců ocelových trubek má nového prezidenta

Novým prezidentem české Asociace výrobců ocelových trubek se stal Libor Černý, ředitel rourovny Liberty Ostrava >>

Ocelová města jedou naplno, poptávku nestíhají. Čína chce víc

Ocelová města jedou naplno, poptávku nestíhají. Čína chce víc

Vysoké pece na celém světě jsou rozpálené na maximum. Loňský úder pandemie covidu, který zejména v první polovině roku vedl k prudkému poklesu poptávky po oceli jak ve stavebnictví, tak ve strojírenství a způsobil propad výroby zpracovatelů železa i historické snižování skladových zásob, je odražen. Situace se obrátila, nyní oceláři nestačí vyrábět. >>