Jak české ocelárny investují do snižování emisí

4. 6. 2018 | Ekologie

Čeští výrobci oceli investovali přímo do technologií, které zachycují škodlivé emise od roku 1993 přes 40 miliard korun. Přibližně stejnou částku investovali i do modernizace výrobního zařízení. Za tu dobu klesly například emise prachu o 94 procent. Množství vypouštěného oxidu siřičitého je nižší o téměř tři čtvrtiny. Emise oxidů dusíku klesly o více než dvě třetiny. K poklesu škodlivých emisí výrazně přispěla vlna investic v letech 2014 a 2015, kdy dvě největší české huti instalovaly technologie pro odprášení, odsíření a denitrifikaci řady svých provozů za zhruba deset miliard korun. Téměř polovinu přitom získaly z fondů Evropské unie díky tomu, že s předstihem splňovaly emisní limity stanovené pro použití nejlepších dostupných technologií.

ArcelorMittal Ostrava postupně instaloval tkaninové filtry pro odprášení aglomerací, technologických cest a elektrárny, a vedle toho odsířila koksovnu. V letech 2014 a 2015 investovala do celkem třinácti technologií pro další snižování emisí. Výsledkem je pokles emisí prachu z 2062 tun v roce 2004 na 379 tun v roce 2017. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 díky investicím snížily z 1751 tun za rok na dnešních 22 tun.

Podobná opatření provedly také Třinecké železárny. Odprášily a odsířily obě aglomerace, modernizovaly koksovnu a další provozy. Dávkováním aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací zachycují polycyklické aromatické uhlovodíky. Emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.

Studie MPO ČR uvádí, že v letech 2010 až 2020 musí české ocelářské podniky investovat 35 miliard korun, aby splnily limity vyplývající z evropské směrnice o průmyslových emisích. Z této částky bylo do roku 2016 proinvestováno zhruba 60 procent. Další investice si ovšem vyžádá zpřísnění emisních limitů u velkých spalovacích zdrojů vyplývající z revize evropských závěrů o nejlepších dostupných technikách z roku 2017.

Ekologické investice ocelářských podniků přispěly nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také stimulovaly lokální ekonomiku. Řadu zařízení dodávaly české firmy a na instalaci se podílely firmy z regionu.

Studie pro Svaz průmyslu a dopravy ČR z roku 2015 zkoumala, jaký ekonomický přínos měly ekologizační investice v průmyslu jako celku ve výši 5,1 miliardy korun v letech 2013 až 2015. Díky investicím se ve sledovaném období zvedla celková produkce v Česku o 9,7 miliardy korun. Na daních se vybralo o 870 milionů korun více. Na mzdách se vyplatilo více než 869 milionů korun. Na celonárodní úrovni vytvořily ekologizační investice zisk ve výši 1 miliardy korun. Největší dopad měly investice na zpracovatelský průmysl, stavebnictví a oblast odborných technických služeb.

Nejčerstvější aktuality:

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Evropský parlament potvrdil obavy manažerů ocelářských firem v regionu a navrhl urychlení zavádění opatření ke snižování produkce skleníkových plynů. Návrh ještě není definitivní, podle zástupců hutních firem v regionu ale může ohrožovat budoucnost hutí. Datum vydání: 25.06.2022 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Moravskoslezský | Strana 13 | Autor: Darek Štalmach >>

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Český průmysl chce dekarbonizovat, pokud to bude s rozmyslem, nákladově efektivní a v souladu s Čínou a dalšími. Jinak hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a část průmyslu vůbec nepřežije. V tuto chvíli neexistují žádné dopadové ani nákladové studie a v některých odvětvích ani bezemisní technologie. Dekarbonizace přitom přinese obrovské investiční i provozní náklady a zároveň významný nárůst spotřeby energie. Cena energií začala růst již před konfliktem na Ukrajině zčásti kvůli politice EU a drtí řadu českých firem. Do budoucna Česku chybí zdroje bezemisní elektřiny nutné pro dekarbonizaci a také dostatečná přenosová kapacita v místech spotřeby. Česká vláda bohužel zatím nepřijala žádná opatření na pomoc průmyslu, což podkopává jeho konkurenceschopnost nejen vůči třetím zemím, ale i členským státům EU. >>

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Rozhovor s Janem Czudkem v Mladé frontě DNES z 14. června 2022. Část europoslanců tlačí na rychlé a drastické omezení emisí oxidu uhličitého. Jejich plány jsou odtržené od reality, říká ředitel Třineckých železáren. >>