Jak české ocelárny investují do snižování emisí

4. 6. 2018 | Ekologie

Čeští výrobci oceli investovali přímo do technologií, které zachycují škodlivé emise od roku 1993 přes 40 miliard korun. Přibližně stejnou částku investovali i do modernizace výrobního zařízení. Za tu dobu klesly například emise prachu o 94 procent. Množství vypouštěného oxidu siřičitého je nižší o téměř tři čtvrtiny. Emise oxidů dusíku klesly o více než dvě třetiny. K poklesu škodlivých emisí výrazně přispěla vlna investic v letech 2014 a 2015, kdy dvě největší české huti instalovaly technologie pro odprášení, odsíření a denitrifikaci řady svých provozů za zhruba deset miliard korun. Téměř polovinu přitom získaly z fondů Evropské unie díky tomu, že s předstihem splňovaly emisní limity stanovené pro použití nejlepších dostupných technologií.

ArcelorMittal Ostrava postupně instaloval tkaninové filtry pro odprášení aglomerací, technologických cest a elektrárny, a vedle toho odsířila koksovnu. V letech 2014 a 2015 investovala do celkem třinácti technologií pro další snižování emisí. Výsledkem je pokles emisí prachu z 2062 tun v roce 2004 na 379 tun v roce 2017. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 díky investicím snížily z 1751 tun za rok na dnešních 22 tun.

Podobná opatření provedly také Třinecké železárny. Odprášily a odsířily obě aglomerace, modernizovaly koksovnu a další provozy. Dávkováním aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací zachycují polycyklické aromatické uhlovodíky. Emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.

Studie MPO ČR uvádí, že v letech 2010 až 2020 musí české ocelářské podniky investovat 35 miliard korun, aby splnily limity vyplývající z evropské směrnice o průmyslových emisích. Z této částky bylo do roku 2016 proinvestováno zhruba 60 procent. Další investice si ovšem vyžádá zpřísnění emisních limitů u velkých spalovacích zdrojů vyplývající z revize evropských závěrů o nejlepších dostupných technikách z roku 2017.

Ekologické investice ocelářských podniků přispěly nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také stimulovaly lokální ekonomiku. Řadu zařízení dodávaly české firmy a na instalaci se podílely firmy z regionu.

Studie pro Svaz průmyslu a dopravy ČR z roku 2015 zkoumala, jaký ekonomický přínos měly ekologizační investice v průmyslu jako celku ve výši 5,1 miliardy korun v letech 2013 až 2015. Díky investicím se ve sledovaném období zvedla celková produkce v Česku o 9,7 miliardy korun. Na daních se vybralo o 870 milionů korun více. Na mzdách se vyplatilo více než 869 milionů korun. Na celonárodní úrovni vytvořily ekologizační investice zisk ve výši 1 miliardy korun. Největší dopad měly investice na zpracovatelský průmysl, stavebnictví a oblast odborných technických služeb.

Nejčerstvější aktuality:

Ceny oceli rostou ruku v ruce s cenami vstupních surovin a ostatních komodit

Ceny oceli rostou ruku v ruce s cenami vstupních surovin a ostatních komodit

Ceny oceli stoupají po celém světě a v Evropě jsou dnes dvakrát vyšší než před rokem. Hlavní příčinou je celosvětový růst cen vstupních surovin a komodit obecně. Ceny železné rudy a šrotu stoupají od poloviny loňského roku v reakci na hospodářské oživení a masivní podporu globální ekonomiky ze strany vlád. >>

Cena povolenky ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu

Cena povolenky ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu

Raketový růst ceny povolenky z 10 na 40 eur za tunu CO2 v posledních dvou letech představuje pro ocelářství velký problém, protože bezplatná alokace již dnes nepokrývá skutečné emise hutí, a firmy tudíž musí povolenky nakupovat. Situace se bude postupně zhoršovat s tím, že kritická bude druhá polovina 4. fáze EU ETS po roce 2025. Zásadnější propad ceny povolenky nečekáme, protože tomu nenasvědčují tržní fundamenty ani politická očekávání. Naopak, nadcházející revize EU ETS nejspíše přinese zpřísnění celého systému tak, aby lépe odrážel nové, silnější klimatické ambice EU. >>

Bez rovných podmínek na globálním trhu nemůže EU dekarbonizovat

Bez rovných podmínek na globálním trhu nemůže EU dekarbonizovat

Rozhovor s Danielem Urbanem, předsedou představenstva Ocelářské unie na téma dekarbonizace. >>