Ochrana před neférově levnými dovozy z Číny

1. 6. 2018 | Obchodní politika

Čína je největším světovým producentem oceli a v posledních letech se potýká s problémem nadměrné kapacity. Čínští výrobci oceli se tak stejně jako výrobci z jiných zemí mimo EU uchylují k neférovým obchodním praktikám. Do světa prodávají své výrobky za ceny, které nepokrývají skutečné výrobní náklady, a tlačí tak cenovou hladinu uměle dolů. Tyto nekalé levné dovozy poškozují evropské výrobce, a to jak přímo v Evropě, tak i ve třetích zemích, kde vytlačují evropskou ocel. Evropská komise domácí oceláře chrání před nekalou konkurencí prostřednictvím antidumpingových cel. Jenže po roce 2016 musela radikálně změnit způsob, jak přílivu levné čínské oceli bránit.

Při vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001 přistoupila Čína na to, že pro výpočet antidumpingových cel nemusí ostatní země ještě patnáct let používat čínské ceny a výrobní náklady. Místo nich jako referenční hodnota sloužily ceny ze srovnatelných zemí považovaných za tržní ekonomiky. EU používala jako referenci třeba Spojené státy, Turecko či Jihoafrickou republiku. V roce 2016 ovšem tato výjimka v přístupovém protokolu Číny k WTO vypršela, a Evropská unie tak stála před úkolem přizpůsobit antidumpingová pravidla.

Komise od roku 2018 nerozlišuje, zda je daná země tržní ekonomika či nikoliv. Místo toho zkoumá, zda tržní prostředí ve vyvážející zemi není příliš pod vlivem státu, tj. zda trh neovládají státní nebo státem ovládané firmy, nebo zda místní výrobci nemají přístup k výhodnějšímu financování či uměle nízkým surovinám a energiím. Pokud taková situace nastane, použije Komise pro výpočet antidumpingového cla mezinárodní ceny dováženého zboží, nebo výrobní náklady v zemích, které jsou na stejném stupni vývoje jako posuzovaný stát, ale tržní prostředí je tam standardní.

EU v dopadových studiích tvrdil, že výše antidumpingových cel na čínský dovoz po změně metodiky zůstane přibližně stejná. Z průměrné výše 39 procent před reformou by nově uvalovaná cla měla klesnout na průměrných 35 procent.

Číně věnovala Komise svou první zprávu o tržní situaci, na jejímž základě bude antidumpingové případy posuzovat. V čínském ocelářském průmyslu hrají státem vlastně podniky klíčovou roli, protože vyrábí přes polovinu čínské oceli. Čtyři z pěti největších ocelářských firem v Číně, které se zároveň řadí mezi deset největších světových výrobců, jsou ve státních rukách. Státní hutě jsou často součástí vertikálně integrovaných skupin, které mimo jiné disponují i vlastní těžbou železné rudy.

Stejně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky platí, že státní firmy jsou prostředkem, pomocí něhož vláda realizuje dlouhodobou průmyslovou politiku. Státní podniky musí naplňovat státní plány a politiky a řídit se nařízeními komunistické strany a vlády. Čínské pětileté rozvojové plány bohužel To vedly k vybudování nadbytečných výrobních kapacit bez ohledu na reálnou poptávku na čínském trhu. V roce 2015 byla přebytečná kapacita odhadovaná na 400 milionů tun oceli za rok, zatímco v roce 2017 na 350 milionů tun. Bohužel údaje čínské vlády nejsou v tomto směru zcela spolehlivé.

Evropská komise už v dřívějších šetřeních zjistila, že čínské státní firmy hrají klíčovou roli při stanovování cen ocelářských výrobků. Soukromí výrobci nemají dost tržní síly a musí se tedy cenové politice státních podniků přizpůsobit. V některých případech tak musí akceptovat ekonomicky neospravedlnitelné nízké ceny.

Ocelářské podniky, které se řídí vládní a stranickou politikou, mají preferenční přístup k levnějšímu financování ze strany bank. Týká se to i firem, které plní plán z roku 2016 na postupný útlum části výrobních kapacit. Získají úvěry s nižší úrokovou sazbou, nebo lepšími podmínkami pro úpis dluhopisů a čerpání úvěrů na akvizice. Hlavní roli v tomto ohledu hrají státem vlastně banky, které fungují jako prodloužená ruka vlády a poskytují tak firmám neoprávněnou státní podporu.

V případě za teplat válcovaných výrobků Evropská komise identifikovala několik druhů trvalé státní podpory pro čínské výrobce. Za zvýhodněných podmínek mohou užívat pozemky, které jsou ve státním vlastnictví. Čerpají daňová zvýhodnění a dotace. Mohou získat levnější vstupy jako vodu a elektřinu. Zároveň vláda omezuje export vstupních surovin pro ocelářství, ať už je to železná ruda, koks, koksovatelné uhlí, chrom, mangan, molybden, surové železo a surová ocel, nebo další legovací prvky jako cín, zinek a wolfram. Cílem čínské vlády je uměle udržovat nižší cenovou hladinu surovin ve srovnání se světovými cenami.

Čínští výrobci mohou díky uvedeným zvýhodněním exportovat výrobky za výrazně nižší ceny než jejich konkurenti z jiných zemí, kde panuje ostrá konkurence a podobné výhody neexistují. Na základě těchto zjištění bude Evropská komise hodnotit i budoucí antidumpingové kauzy.

Nejčerstvější aktuality:

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Evropský parlament potvrdil obavy manažerů ocelářských firem v regionu a navrhl urychlení zavádění opatření ke snižování produkce skleníkových plynů. Návrh ještě není definitivní, podle zástupců hutních firem v regionu ale může ohrožovat budoucnost hutí. Datum vydání: 25.06.2022 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Moravskoslezský | Strana 13 | Autor: Darek Štalmach >>

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Český průmysl chce dekarbonizovat, pokud to bude s rozmyslem, nákladově efektivní a v souladu s Čínou a dalšími. Jinak hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a část průmyslu vůbec nepřežije. V tuto chvíli neexistují žádné dopadové ani nákladové studie a v některých odvětvích ani bezemisní technologie. Dekarbonizace přitom přinese obrovské investiční i provozní náklady a zároveň významný nárůst spotřeby energie. Cena energií začala růst již před konfliktem na Ukrajině zčásti kvůli politice EU a drtí řadu českých firem. Do budoucna Česku chybí zdroje bezemisní elektřiny nutné pro dekarbonizaci a také dostatečná přenosová kapacita v místech spotřeby. Česká vláda bohužel zatím nepřijala žádná opatření na pomoc průmyslu, což podkopává jeho konkurenceschopnost nejen vůči třetím zemím, ale i členským státům EU. >>

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Rozhovor s Janem Czudkem v Mladé frontě DNES z 14. června 2022. Část europoslanců tlačí na rychlé a drastické omezení emisí oxidu uhličitého. Jejich plány jsou odtržené od reality, říká ředitel Třineckých železáren. >>