Výroba oceli v ČR stagnuje a stále se drží na historickém minimu

17. 3. 2026 | Headline

Ocelářská unie zveřejnila data o výrobě a obchodu s ocelí v ČR za rok 2025. Výrobě oceli se bohužel stále nedaří umazávat ztráty z minulých let a po výrazném propadu produkce mezi lety 2021 – 2024 se stále pohybuje na nejnižších hodnotách v historii.

TISKOVÁ ZPRÁVA:

Ocelářská unie zveřejnila data o výrobě a obchodu s ocelí v ČR za rok 2025. Výrobě oceli se bohužel stále nedaří umazávat ztráty z minulých let a po výrazném propadu produkce mezi lety 2021 – 2024 se stále pohybuje na nejnižších hodnotách v historii. Jen mírně optimističtější situace panuje u konečných výrobků, jejichž produkce sice vzrostla, prakticky veškeré toto navýšení ale jde na vrub opětovnému nastartování výroby v Nové Huti v Ostravě. Důvody pro neutěšenou situaci v ocelářském sektoru zůstávají již několik let prakticky neměnné – pokračující nízká poptávka po ocelových výrobcích, stále vysoké ceny energií, tlak levných dodávek ze třetích zemí, geopolitická situace ve světě, drahé a nestabilní ceny emisních povolenek či další náklady spojené s naplňováním cílů Green Dealu.

 

Česká republika

Československo patřilo až do počátku devadesátých let 20. století mezi lídry ve výrobě oceli ve světě, kdy vyráběla prakticky tunu na každého obyvatele. Dnes je situace o poznání horší. V loňském roce bylo v ČR vyrobeno 2,4 mil. tun surové oceli, což představuje prakticky stejný výsledek jako v roce 2024. Stále se tak jedná o vůbec nejnižší výrobu oceli v ČR v historii. Jen za posledních 10 let se produkce surové oceli v ČR snížila o více než 50 % (v roce 2015 činila 5,3 mil. tun). Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že výrazné snížení výroby z posledních let jde na vrub zejména ukončení primární výroby v ostravské společnosti Liberty (nyní již Nová Huť).

Pokud se zaměříme na spotřebu oceli v ČR, tak ta v roce 2025 jen velice mírně vzrostla na 5,5 mil. tun, tento výsledek je ale stále druhým nejhorším (hned po roce 2024) od doby finanční krize v roce 2009.

Pokud se zaměříme na výrobu konečných výrobků, tak zde je situace poněkud specifická. Meziročně výroba dlouhých i plochých výrobků výrazněji vzrostla, na druhou stranu tento růst jde prakticky výhradně za opětovným nastartováním části výroby ve společnosti Nová Huť (dříve Liberty Ostrava). Celkový objem produkce konečných výrobků se pohybuje na úrovni výroby v roku 2023. Výroba dlouhých výrobků tak v roce 2025 dosáhla více než 2 mil. tun, ploché výrobky pak dosahují 805 tis. tun. Rostl i specifický segment ocelových trubek, jejichž výroba dosáhla 314 tis. tun.

 „Čelíme jedné z největších a nejdelších krizí způsobených externími faktory, které v celoevropském měřítku zásadně narušují stabilitu hospodářství a oslabují konkurenceschopnost Evropské unie. Evropské výrobce ohrožují zejména levné dovozy ze třetích zemí či vysoké ceny energií, a to včetně drahých a nestabilních cen emisních povolenek. Systém emisních povolenek je nepředvídatelný a podléhá tržním spekulacím, které nemáme možnost ovlivnit. Náklady evropských výrobců tak neustále rostou a jejich konkurenceschopnost se nadále zhoršuje,“ řekl Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren. Dodal, že tento dlouhodobý vývoj vychází z ignorování ekonomické reality a skutečného fungování trhu ve prospěch ideologicky motivovaných přístupů. Výhled je pak podle něj, i s ohledem na současnou napjatou geopolitickou situaci, značně nejistý.

V důsledku postupného snižování výroby se dlouhodobě zhoršuje i saldo českého  přeshraničního obchodu s ocelí. Zatímco před deseti lety saldo dosahovalo 1,6 mil. tun, nyní se již pohybuje na úrovni přesahující 4 mil. tun. V minulém roce tak citelně vzrostl dovoz ocelových výrobků (meziročně o 900 tis. tun) na 7,5 mil. tun při hodnotě 172 mld. korun. Mírnější tempem pak rostl i vývoz ocelových výrobků z ČR, který za celý rok 2025 dosáhla 3,4 mil. tun. Celková hodnota vyváženého zboží tak byla 96 mld. korun.

Svět

Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1 803 mil. tun, což představuje meziroční pokles o 2 %. Největším producentem surové oceli nadále zůstává Čína, a to přesto, že v posledních letech její produkce stagnuje či dokonce klesá. V Číně se v loňském roce vyrobilo celkem 961 mil. tun oceli, což představuje meziroční pokles o 4 %. I přes toto snížení ale Čína vyprodukovala kolem 53 % světové výroby oceli.

Z předních výrobců naopak dále raketově roste výroba v Indii. Druhý největší výrobce ve světě vyrobil 165 mil. tun oceli, což představuje meziroční růst o více než 10 %. Indie tak za posledních 10 let téměř zdvojnásobila svou výrobu a její podíl na světovém trhu se přiblížil 10 %. Výrazným tempem ale roste výroba i některých dalších rozvíjejících se ekonomik – např. Vietnam, Saudská Arábie či Alžírsko.

V případě zemí EU se výroba dále propadá. Meziročně se v EU vyrobilo o 2,6 % méně oceli (126,2 mil. tun). Největším výrobcem v EU nadále zůstává Německo, a to přes významný pokles výroby v loňském roce (-8,6 %). Z předních světových výrobců tak Německu výroba klesla vůbec nejvíce.

 

Kontakt:

Marcela Kubalová

Předseda představenstva

Ocelářská unie

marcela.kubalova@ocelarskaunie.cz

+420 792 376 190

Novinky