Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji

4. 6. 2018 | Ekologie

Miliardy korun investované do snižování emisí z ocelářských provozů vedly k významnému poklesu škodlivých emisí do ovzduší v Moravskoslezském kraji. I když průmysl je stále významným zdrojem znečištění, jeho podíl například u emisí prachu poklesl v letech 2003 až 2013 z 58 procent na 32 procent. Na významu naopak získaly další zdroje emisí, především malé zdroje, kam lze zařadit lokální topeniště, s podílem 26 procent a dopravu s podílem 38 procent.

Významným zdrojem znečištění, který se projevuje především v zimním období při smogových situacích, je přenos škodlivých látek ze sousedního Polska. Výzkum zdravotního ústavu v Ostravě uvádí, že podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích prachu PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent. Na Ostravsku se obdobích smogových situacích mohou emise z Polska na znečištění podílet až ze dvou třetin. Na polské straně se nachází přibližně půl milionu lokálních topenišť, zatímco na české straně hranice je jich desetkrát méně.

Lokálně, tedy v blízkém okolí velkých průmyslových podniků, vliv průmyslu na znečištění ovzduší převládá. Například 70 procent znečištění v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice stále pochází z průmyslu, protože v jeho bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. Podobá situace je také v některých částech Třince. Těžký průmysl je ovšem hlavním znečišťovatelem jen v nejbližším okolí. Podíl znečištění z radvanické huti v Ostravě-Porubě už je pouze dvanáctiprocentní. Podobné je to s emisemi toxického benzo(a)pyrenu, které se koncentrují do bezprostředního okolí hutí. Na většině území jsou jeho významným zdrojem lokální topeniště.

Nové investice do snižování škodlivých emisí v moravskoslezských ocelárnách dál omezuje jejich vliv na životní prostředí. ArcelorMittal Ostrava snížil v letech 2004 až 2017 emise prachu z 2062 na 379 tun. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 snížily z 1751 tun za rok na 22 tun v roce 2017. V Třineckých železárnách emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.

Nejčerstvější aktuality:

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Europarlament vůči ocelářům přitvrzuje

Evropský parlament potvrdil obavy manažerů ocelářských firem v regionu a navrhl urychlení zavádění opatření ke snižování produkce skleníkových plynů. Návrh ještě není definitivní, podle zástupců hutních firem v regionu ale může ohrožovat budoucnost hutí. Datum vydání: 25.06.2022 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Moravskoslezský | Strana 13 | Autor: Darek Štalmach >>

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Dekarbonizace průmyslu v době drahých energií a povolenek: ano, ale průmysl musí přežít

Český průmysl chce dekarbonizovat, pokud to bude s rozmyslem, nákladově efektivní a v souladu s Čínou a dalšími. Jinak hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a část průmyslu vůbec nepřežije. V tuto chvíli neexistují žádné dopadové ani nákladové studie a v některých odvětvích ani bezemisní technologie. Dekarbonizace přitom přinese obrovské investiční i provozní náklady a zároveň významný nárůst spotřeby energie. Cena energií začala růst již před konfliktem na Ukrajině zčásti kvůli politice EU a drtí řadu českých firem. Do budoucna Česku chybí zdroje bezemisní elektřiny nutné pro dekarbonizaci a také dostatečná přenosová kapacita v místech spotřeby. Česká vláda bohužel zatím nepřijala žádná opatření na pomoc průmyslu, což podkopává jeho konkurenceschopnost nejen vůči třetím zemím, ale i členským státům EU. >>

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Poručit větru a dešti už tu jednou chtěli

Rozhovor s Janem Czudkem v Mladé frontě DNES z 14. června 2022. Část europoslanců tlačí na rychlé a drastické omezení emisí oxidu uhličitého. Jejich plány jsou odtržené od reality, říká ředitel Třineckých železáren. >>