Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji

4. 6. 2018 | Ekologie

Miliardy korun investované do snižování emisí z ocelářských provozů vedly k významnému poklesu škodlivých emisí do ovzduší v Moravskoslezském kraji. I když průmysl je stále významným zdrojem znečištění, jeho podíl například u emisí prachu poklesl v letech 2003 až 2013 z 58 procent na 32 procent. Na významu naopak získaly další zdroje emisí, především malé zdroje, kam lze zařadit lokální topeniště, s podílem 26 procent a dopravu s podílem 38 procent.

Významným zdrojem znečištění, který se projevuje především v zimním období při smogových situacích, je přenos škodlivých látek ze sousedního Polska. Výzkum zdravotního ústavu v Ostravě uvádí, že podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích prachu PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent. Na Ostravsku se obdobích smogových situacích mohou emise z Polska na znečištění podílet až ze dvou třetin. Na polské straně se nachází přibližně půl milionu lokálních topenišť, zatímco na české straně hranice je jich desetkrát méně.

Lokálně, tedy v blízkém okolí velkých průmyslových podniků, vliv průmyslu na znečištění ovzduší převládá. Například 70 procent znečištění v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice stále pochází z průmyslu, protože v jeho bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. Podobá situace je také v některých částech Třince. Těžký průmysl je ovšem hlavním znečišťovatelem jen v nejbližším okolí. Podíl znečištění z radvanické huti v Ostravě-Porubě už je pouze dvanáctiprocentní. Podobné je to s emisemi toxického benzo(a)pyrenu, které se koncentrují do bezprostředního okolí hutí. Na většině území jsou jeho významným zdrojem lokální topeniště.

Nové investice do snižování škodlivých emisí v moravskoslezských ocelárnách dál omezuje jejich vliv na životní prostředí. ArcelorMittal Ostrava snížil v letech 2004 až 2017 emise prachu z 2062 na 379 tun. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 snížily z 1751 tun za rok na 22 tun v roce 2017. V Třineckých železárnách emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.

Nejčerstvější aktuality:

World Steel v číslech 2021

World Steel v číslech 2021

Ročenka World Steel za rok 2021 je na světě. Poskytuje přehled statistik v ocelářství včetně dat světové výroby oceli již od roku 1950, kdy se ve světě vyrobilo 189 mil. tun surové oceli. Za loňský rok už číslo vypadalo takto: 1878 mil. tun! >>

Česká Asociace výrobců ocelových trubek má nového prezidenta

Česká Asociace výrobců ocelových trubek má nového prezidenta

Novým prezidentem české Asociace výrobců ocelových trubek se stal Libor Černý, ředitel rourovny Liberty Ostrava >>

Ocelová města jedou naplno, poptávku nestíhají. Čína chce víc

Ocelová města jedou naplno, poptávku nestíhají. Čína chce víc

Vysoké pece na celém světě jsou rozpálené na maximum. Loňský úder pandemie covidu, který zejména v první polovině roku vedl k prudkému poklesu poptávky po oceli jak ve stavebnictví, tak ve strojírenství a způsobil propad výroby zpracovatelů železa i historické snižování skladových zásob, je odražen. Situace se obrátila, nyní oceláři nestačí vyrábět. >>