Recyklovaná ocel znamená méně skleníkových plynů a čistší životní prostředí

18. 9. 2019 | Chráníme životní prostředí

Recyklovaná ocel znamená méně skleníkových plynů a čistší životní prostředí

Představte si, že v autě objedete po rovníku 675tisíckrát zeměkouli. Ujedete při tom 27 miliard kilometrů a vypustíte do vzduchu 3 miliony tun skleníkového oxidu uhličitého. Tolik CO2 do atmosféry vychrlí 1,3 milionu osobních aut, skoro čtvrtina vozů registrovaných v Česku. Ale je to také tolik oxidu uhličitého, kolik se do ovzduší nevypustí díky recyklaci oceli.

České ocelárny každý rok nakoupí 1,8 milionu železného šrotu, přimíchají ho k surovému železu a vyrobí z něj nové trubky, plechy nebo kolejnice. Kdyby se ocelový odpad zahrabával na skládkách pod zem, museli by čeští oceláři vyrobit o 1,8 milionu tun více surového železa ročně.

V Evropské unii se do výroby oceli vrátí ročně 93 milionů tun šrotu. Jen díky tomu ocelárny nemusí do vzduchu vypustit 160 milionů tun oxidu uhličitého, což je o polovinu více než roční emise skleníkových plynů celé České republiky.

Oxidu uhličitý vzniká v železárnách při výrobě koksu, na aglomeraci, kde se spéká koks, vápenec a prachová železná ruda a následně při spalování plynů, které vznikají při redukci železa ve vysoké peci. Jenže i tady jde o recyklaci. Vysokopecní plyn se spaluje v hořácích, které ohřívají vzduch foukaný do vysoké pece při výrobě železa.

Recyklace oceli zdaleka nechrání jen globální klima. Využívání šrotu šetří také lokální životní prostředí a přírodní zdroje. Díky recyklaci se ušetří 74 procent energie při výrobě oceli, která by se jinak musela spotřebovat na výrobu surového železa. Část z ní je elektřina, která se v Česku pořád vyrábí z velké části z uhlí.

Využitím šrotu se při výrobě oceli spotřebuje o 40 procent méně vody, která se v ocelárnách používá především na chlazení zařízení. I při něm se ale do vody uvolňují znečišťující látky. Do vody se tak díky recyklaci nedostane 76 procent znečištění, které by se vzniklo dodatečnou výrobou surového železa.

Do ovzduší unikne díky recyklaci o 86 procent méně škodlivin. Protože opětovné používání staré oceli šetří také uhlí a železnou rudu pro výrobu surového železa, vzniká výrazně méně odpadů při jejich těžbě.

Nejde přitom o jednorázový efekt. Ocel má skvělou vlastnost, že recyklací neztrácí nic ze svých původních vlastností. Je proto obnovitelná nekonečněkrát. A pokaždé kdy se vrátí do ocelárny, pomáhá výrazně šetřit životní prostředí. Ročně se na světě vyrobí přes 1,6 miliardy tun oceli. Z té se dříve nebo později, podle jejího použití, opět stane šrot a cenná surovina pro výrobu nových ocelových výrobků.

Nejčerstvější aktuality:

CBAM: zatěžkávací zkouška začíná

CBAM: zatěžkávací zkouška začíná

V říjnu odstartovala přechodná fáze zavedení mechanismu uhlíkového poplatku na hranicích EU (CBAM), který má zpoplatnit emise dovážené ve vyjmenovaných produktech ze třetích zemí a pomoci tak narovnat hřiště mezi evropskými výrobci a výrobci mimo EU. Právě výrobky z odvětví výroby železa a oceli jsou vedle cementu, hliníku, hnojiv, vodíku, či elektřiny zařazeny do první várky sektorů, na něž se CBAM bude vztahovat. Foto: kees torn, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons >>

Skokový růst regulovaných složek ceny energií může fatálně ohrozit konkurenceschopnost firem

Skokový růst regulovaných složek ceny energií může fatálně ohrozit konkurenceschopnost firem

Praha, 6. listopadu 2023 – Ocelářská unie odmítá navrhované navýšení regulovaných složek cen energií, protože přímo povede k razantnímu zvýšení nákladů ocelářských, ale i dalších průmyslových firem v ČR o desítky až stovky milionů korun za rok. Vláda vedle toho bohužel plánuje i jiné kroky, které mohou zvýšit náklady firem o další stovky milionů korun. To vše povede k oslabení jejich konkurenceschopnosti ve chvíli, kdy čelí poklesu poptávky kvůli obecně nepříznivé makroekonomické situaci doma i na klíčových trzích v EU. >>

VŠB-TUO se v prestižním projektu zaměří na snížení energetické náročnosti průmyslu

VŠB-TUO se v prestižním projektu zaměří na snížení energetické náročnosti průmyslu

Nové materiály a technologie, které sníží energetickou náročnost průmyslové výroby a zmírní i její nepříznivé dopady na životní prostředí, vyvíjejí výzkumníci VŠB-TUO ve spolupráci s dalšími univerzitami v rámci prestižního projektu MATUR >>